O lišce

Povaha

Zorreia, Zora, Zorry, Reia... Různými zkráceninami a upraveninami jejího jména můžeme tuhle vychytralou lišku nazývat. Avšak jen do té doby, dokud nepoznáte její skutečné já v plné kráse- to jí pak začnete přezdívat trochu jinak podle toho, jakou situaci s ní prožijete. Na první pohled se může zdát, že je slabá, psychicky narušená, neschopná a kdo ví co ještě, tohle všechno se vám ale opravdu jen zdá (i když je možná trochu pravda, že to v hlavě nemá úplně v pořádku). Hned tak se s vámi bavit nezačne, spíše vás bude špehovat z koruny stromů a pokud náhodou umíte také lézt po stromech, bude o pár větví výše. Vždycky. I když tam už žádné větve nebudou, ona si najde způsob, jak se dostat výš, jak vy. A to je první důkaz toho, že je velmi soutěživé povahy, takže vždy a za každou cenu musí vyhrát. To ale neznamená, že nesnese prohru. Ano, sice ji to bude zevnitř chvíli užírat, vede ji to však ke snaze se zlepšit, nikoliv k pomstě.
Vraťme se ale k otázce, proč vás vlastně z té koruny stromů pozoruje? No, hodnotí vás. Hodnotí vaše chování, počínání si se vším možným. A když už ji pozorování přestane bavit, nebo dospěje k názoru, že už toho u vás více nevypozoruje, vyhodnotí vás, a podle toho se dále zachová. Pokud uzná, že nejste silnější jako ona, nebo že pro ni nejste nějak nebezpeční, sleze na nejnižší možnou větev až k vám a pozdraví vás přátelským hlasem. Většinou se pak s ní dáte do řeči a pokud vám nebude vadit její někdy až vlezlá zvědavost, můžete se od konverzace dostat až k důvěře a poté ke spřátelení s touhle hravou liškou.
Zora si také velmi ráda přivlastňuje nejen věci, ale i některé lišky. Avšak v některých případech jen hraje, že je něco její. Například les, ve kterém pobývá více jak pár hodin, je už automaticky její, cizí návštěvníci jí ale nevadí. Spíše je ráda, že má "společnost". I když je celá její šedoliščí rodina většinou samotářské povahy, Reia má ráda přítomnost nějaké další lišky. Pokud jste se s ní tedy opravdu hodně spřátelili, bude docela pravděpodobné, že vás začne chtít jen pro sebe, i když to nemyslí zle. Prostě ji přepadá závist, když vidí svou "nejlepší kamarádku" nebo sestru, jak se baví s někým jiným. Tím horší to pak je, pokud liška není její kamarád, ale partner. Má to však i jisté výhody, kterými vás Zorreia bude čím dál více překvapovat.
Jako většina ostatních lišek šedých, i Zorreia je tvor především s večerní, noční a ranní aktivitou. Přes den odpočívá nebo i spí v dutině nějakého stromu či v nějaké jiné díře, která bude zrovna dostupná. Lov ji většinou ani moc nebaví, zvlášť když se za kořistí musí honit. To si radši smlsne na ptačí snůšce nebo někomu ukradne jeho úlovek, pokud je to v jejích silách.
Zajímavosti:Jelikož už odmalička žije jen v korunách stromů, mívá strach, když musí tlapou šlápnout na pevnou zem.